Historie

Počátky zahrádkáření v Krmelíně sahají do roku 1941, kdy vznikl „Spolek pro zvelebení chovu drobného zvířectva a zahrádkářství“ a pod vedením učitele Josefa Zmrzlika působil někdy do roku 1952, kdy vznikl samostatný zahrádkářský odbor při osvětové besedě v Krmelíně. Základní organizace zahrádkářského svazu v Krmelíně vznikla 12. února 1963. Následně byla začleněna do celostátní organizace Československého zahrádkářského svazu, která s malými obměnami v řídící struktuře přetrvává až do dnešních dnů.

Na ustanovující schůzi byl zvolen 12členný výbor, jehož předsedou byl zvolen pan Alois Staněk, otec našeho čestného hosta pana Ing. Čestmíra Staňka. V době založení měla organizace 56 členů.

V prvopočátcích se činnost organizace zaměřovala na zajišťování výsadbového materiálu, vč. různých substrátů a hnojiv pro členy (v mnoha případech i pro občany Krmelína), který nebyl běžně k dostání. Velká pozornost byla věnována zimnímu chemickému ošetřování ovocných stromů a údržbě postřikovačů, které se navzájem půjčovaly. V této době se již také moštovalo, a to na ručně ovládaném lisu v prostorách stodoly u p. Jindřicha Hlavenky.

Velká pozornost byla věnována pořádání pravidelných výstav ovoce a zeleniny, které bývaly velmi pečlivě připraveny a zorganizovány. Součástí členských schůzí byly také pravidelné odborné přednášky, na nichž se členové seznamovali s novinkami, které byly v té době jedním z mála zdrojů, jak se něco nového o zahrádkáření dozvědět. Už v těchto počátcích se začalo s pořádáním zájezdů, nejdříve za odbornou tématikou, později se organizování zájezdů rozšířilo i na návštěvy různých turistických destinací, a tato činnost pokračuje až do dnešních dní.

Organizace a její členové se také podíleli na různých brigádnických akcích (které tehdejší doba vyžadovala). Podstatný podíl měli členové organizace na zkrášlování a úpravě veřejných prostranství v obci, důraz byl kladen na členy, aby dbali a sami se podíleli na zkrášlování vlastních zahrádek a předzahrádek.

Významným mezníkem v průběhu tehdejších let se stala výstavba moštárny ovoce. Do té doby neměl spolek žádnou vlastní základnu. Se stavbou se začalo v roce 1974 a ještě v tomto roce byla stavba dokončena i zkolaudována. Finanční náklady nemohl pokrýt rozpočet ZO. Řešilo se to půjčkami od členů a osobními závazky k odpracování brigádnických hodin. Osobní půjčky mohly být v průběhu několika následujících let - díky příjmům za moštování - postupně splaceny.

Na podzim roku 1975 bylo zahájeno moštování v nově zbudovaném objektu, které bez jediného výpadku sezóny pokračuje až do dnešních dnů. Tato činnost byla také hlavní motivaci pro udržení a fungování spolku a stala se neodmyslitelnou jak pro členy ZO, krmelínskou veřejnost i okolní obce. Za touto činností stojí spousta práce a obětavosti, související s údržbou a inovaci lisovacího zařízení, vč. příslušenství, a taktéž údržbou hlavní budovy. Většina údržbářských prací byla vykonávána bez jakékoliv finanční odměny a odměna za lisování byla spíše symbolická, než aby odpovídala náročnosti a ztrátě osobního volna.

Hlavními nositeli činnosti organizace byli: první předseda a zákládající člen pan Alois Staněk, p. Rudolf Vala (řídil ZO v létech 1982 – 2000), pan Radomír Velička (vynikající odborník na zahrádkářskou osvětu), pan Václav Hlavenka, hlavní organizátor výstavby nové moštárny, pan Dominik Čana, pan Bohuslav Tumlíř, pan Ladislav Gerlich, pan Vladimír Pavliska, který se zase největší měrou podílel na vypracování provozního řádu moštárny a organizací vlastního moštování. Ve výčtu aktivních členů nesmí chybět p. Oldřich Petrovský, pan Milan Mácha st., p. Miroslav Chamrád, pan Karel Zezulka, pan Karel Jakubek, paní Zdenka Kudrysová a z těch mladších pak manželé Zdeněk a Jana Sýkorovi.

Těmto a dalším nejmenovaným (většina z nich už není mezi námi), kteří se aktivně podíleli na chodu krmelínské ZO, patří velký dík.

V roce 2018 jsme oslavili 55. výročí založení našeho spolku. U této příležitostí jsme uspořádali výstavu, která měla znázornit rozdíl v pojetí zahrádkářské činnosti dříve a dnes. Ať už jsou dneska jiné podmínky a jiné nahlížení na zahrádkářské aktivity, stále zde přetrvává u mnoha lidí snaha něco si sám vypěstovat, zkrášlit, a tím aktivně využit svůj volný čas při práci na zahrádce. A k tomu směřuje naše činnost, kterou chceme být těmto snahám nápomocní.